Metrologie
Dalo by se říci, že metrologie je jedna z nejstarších věd světa. Lidstvo potřebovalo vyjádřit množství, délku, hmotnost, a tak začaly vznikat různé jednotky. Ty se velikostí lišily v různých zemích, i když měli totožný název (např. míle, námořní míle, římská míle, zeměpisná míle, poštovní míle, česká míle, francouzská míle, španělská míle, portugalská míle, apod.). V dnešní době se ale převážná většina z nich již nepoužívá.
Metrologie se dělí do 3 kategorií. Vědecká metrologie se zabývá vývojem a organizací měr, měřících přístrojů, měřidel, referenčních materiálů a jejich uchováváním. Průmyslová metrologie zajišťuje náležité fungování měřidel používaných v průmyslu a ve výrobních a zkušebních procesech. Legální metrologie se zabývá přesností měření tam, kde tato měření mají vliv na průhlednost ekonomických transakcí, zdraví a bezpečnost.
Už ve starém Egyptě hrozil trest smrti tomu, kdo zapomněl nebo zanedbal svoji povinnost zkalibrovat své měřidlo délky při každém úplňku. Takové bylo riziko královských architektů odpovědných za budování chrámů a pyramid pro faraóny 3 000 př.n.l. První královský loket byl definován jako délka předloktí od lokte ke špičce nataženého prostředníčku vládnoucího faraóna, plus šířka jeho ruky. Prvotní měření bylo přeneseno na černou žulu a do ní vytesáno. Pracovníkům na staveništích byly předány žulové nebo dřevěné kopie a architekti byli odpovědni za jejich udržování.
Za krále Přemysla Otakara byly u nás roku 1268 veškeré míry vypsány. Šířka čtyř zrn ječmene položených vedle sebe byl jeden prst, čtyři prsty vedle sebe dlaň, deset prstů byla píď, tři pídě loket pražský, 42 loktů a dvě pěsti provazec zemský i lesní. Na měření byli určeni zvláštní úředníci. Takový zemský měřič měl řetízkový provazec z mědi nebo mosazi. Pět takových provazců bylo jitro, což bylo 210 loktů. Pěti jitrům se říkalo prut. Tři pruty se nazývaly čtvrt a čtyři čtvrtě byl lán.
Počátkem dnešní Mezinárodní soustavy jednotek (SI) bylo uložení platinového vzoru 23. 6. 1799 jako koncové měřítko délky 1 m při teplotě 0°C do státního archivu francouzské republiky. Název navrhl J. Ch. Borda od řeckého slova metron = míra.
Po uzavření metrické konvence 25. 5. 1875, kterou uzavřelo 20 států a později k ní přistoupily téměř všechny státy světa, byl založen v Sévres u Paříže mezinárodní ústav - Bureau International des Poids et Mesures. Tento ústav zahájil činnost v roce 1876. Současně byla vytvořena soustava násobných a dílčích délkových jednotek na základě desetinného dělení a celá soustava byla nazvána soustavou metrickou.Výsledkem prvních prací ústavu v Sévres byla přesná definice metru a jeho kopií pro jednotlivé státy, jež přistoupily k metrické konvenci.
Metr byl tentokrát zvolen jako měřítko čárkové, čímž se zvýšila jeho přesnost z 1/100 mm na 1 - 2/10 000 mm. Za materiál prototypů byla zvolena podle návrhu Claire - Deville slitina 90 % platiny a 10 % iridia. Prototyp měl profil nesouměrného X a vážil 3 294 g. Definice metru zněla: Metr je délka obsažená při teplotě 0°C mezi dvěma čárkami, které jsou vyryty na středním žebru prototypu kolmo k ose tyče v rovině neutrálních vláken.
Rakouským zákonem z 23. 7. 1871 (začal platit od 1. 1. 1876), byla zavedena metrická soustava v Rakousko-Uhersku. Československá republika přistoupila k mezinárodní úmluvě metrické podle vyhlášky č. 351 Sb. z 24. 11. 1922. V roce 1926 si nejprve opatřila náhradní invarový metr o průřezu H jako hlavní délkový vzor. Protože v době rozdělení Československa byl prototyp uložen v Bratislavě, připadl na základě dohod o rozdělení Československa v roce 1993 Slovenské republice.
Již v roce 1892 americký fyzik Albert Abraham Michelson (1852 - 1931) - nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1907 vyjádřil definici metru v délkách světelných vln daných kadmiovou lampou. Od roku 1960 byl metr definován prostřednictvím vlnové délky atomu kryptonu.
V současnosti je jeden metr definován jako délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vzduchoprázdnu za 1/299 792 458 s.
Kilogram je hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu uchovávaného v Mezinárodním úřadě pro váhy a míry (BIPM) v Sávres.
Sekunda je doba rovnající se 9 192 631 770 periodám záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu celsia 133.
Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu, umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1m, vyvolá mezi nimi stálou sílu rovno 2 × 10-7N na 1m délky vodičů.
Kelvin je 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody.
Mol je látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních jedinců (entit), kolik je atomů 0,012 kg nuklidu uhlíku 12C. Při udávání látkového množství je třeba elementární entity specifikovat; mohou to být atomy, molekuly, ionty, elektrony, nebo jiné částice nebo blíže určená seskupení částic.
Kandela je svítivost zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření o kmitočtu 540 × 1012 hertzů a jehož zářivost v tomto směru je 1/683 W na steradián.